Eva Horáčková (Dudíková) před 3 lety 34 lidí poděkovalo

Domácím kvašením léčím svou peněženku, psychiku i trávení. Aneb 5 důvodů, kvůli kterým začnete kvasit i vy! (a jak na to)

Až to ochutnáš, pochopíš…

Přicházím ke Klárce na grilovačku. Mám plné ruce tašek. „Co to neseš, Evi? Přeci jsme ti říkali, že všechno máme,“ kroutí hlavou Klárka. Začínám vytahovat věci z tašek.

„Chleba? Vždyť my jsme dnes koupili čerstvou Šumavu. A nakládanou zeleninu taky máme. To je úplně zbytečné. Vem si to domů,“ vrací to zpátky do tašky.

„Já tě fakt obdivuji. Proč se s tím tak děláš, když se to v dnešní době dá všechno koupit? Můžeš ten čas využít jinak, ne?“ směje se Klárka.

„Hned ti řeknu proč se s tím raději dělám doma. Ale nejdřív ochutnej!“ krájím svůj ještě teplý křupavý chleba a dávám jí krajíc do ruky se sebejistým úsměvem od ucha k uchu.

Nenechá se dlouho pobízet a zakousne se do té křupavé patky. „Mňaaaam! Týýýjo…,“ ani nedutá. „Už chápu! Ježiš, jak je vláčný a ta křupavá kůrčička… Lepší chleba jsem ještě nejedla!“ mumlá s plnou pusou. „A to jsi ještě neměla toto pickles. S tím je to teprve lahoda. To je mnohem lepší jak ta nakládaná zelenina z obchodu, co jsi koupila,“ směji se.

„A teď jdeme chystat, ať to stihneme! V kuchyni ti, Klárko, řeknu ty důvody, proč si fermentované věci raději sama vyrábím. A ta chuť je právě jeden z nich…“

Důvody, proč je kvašení má „závislost“

1. Neodolatelná chuť

Pamatuji si moc dobře, jak jsme – ještě když jsem byla mladší (viz můj příběh) – kupovali kváskový chléb ve zdravé výživě. A pak na to první sousto, když jsem si upekla svůj vlastní. A moje slova: „Ty vogo! Wow! Mňaaaaam,“ když jsem se rozplývala blahem s plnou pusou té božské many.

Kdo jednou ochutná domácí fermentované dobroty, už nebude chtít jiné. Ta chuť je nepopsatelná. A to nejen u chleba, ale i u domácího pickles nebo třeba tempehu.

Mám to ověřeno nejen na svých blízkých, ale i těch, kteří začali péct dle mého kurzu Kváskový chléb na 3 zamíchání (viz např. jedna krásná reference od Katky R.: „Chuťově chléb zaujal dokonce mamku, bratra i partnera, který má nejradši klasickou Šumavu, ale tento chléb si občas dá i samotný jako „zákusek“). A jsem si naprosto jistá, že až zkusíte, budete říkat to samé. 🙂

2. Při tvoření zapomenu na všechny starosti

Často se mě lidé ptají: „Evi, jak to děláš, že jsi pořád tak vysmátá a vpohodě?“. Ne vždy je vše růžové, ale mám způsoby, jak se z toho dostat. A právě kvašení je jedním z těch mých tajemství.

Když s láskou míchám těsto na chleba nebo mačkám zeleninu na pickles, jsem v přítomnosti, vypnu a soustředím se jen na danou činnost. Rázem pro mě neexistují žádné budoucí povinnosti, úkoly nebo negativní zážitky či události.

Fermentace je pro mě odpočinek a lék na všechny ty starosti, smutky a dotěrné myšlenky. Ne nadarmo se v pohádce Princové jsou na draka zpívá: „Dělání, dělání, všechny smutky zahání. Dělání, dělání je lék!“

K tomu se pak přidá ten krásný hřejivý pocit, když je hotovo a všem chutná – a nejen nám lidem, ale i našemu mikrobiomu. Právě fermentované potraviny jsou základem pro jeho dobrou výživu. No a spokojené střevo se postará o spokojenou duši. Právě ve střevech se tvoří všechny ty hormony štěstí. 🙂

3. Ušetřím rodinný rozpočet (i svou psychiku)

Fermentované potraviny miluji já i můj mikrobiom. Proto jsou často součástí mého jídelníčku. Nedávno jsem spočítala, že díky jejich domácí přípravě ušetřím týdně okolo 500 Kč z mé peněženky.

Ano, musím do toho dát svůj čas. Ale vzhledem k bodu výše – tvoření fermentovaných potravin je formou meditace a prospívá mé psychice – tak do toho ten čas dám ráda. Víte, že v ČR bere antidepresiva více než 600 tisíc lidí? Možná, že kdyby doma kvasili, tak by je nepotřebovali. 🙂 Takže pokud cítíte, že je toho na vás moc (práce, děti, domácnost, milion věcí…) a potřebujete na chvíli vypnout a odpočinout si, všeho nechte a běžte kvasit! 🙂

Pokud máte rádi fermentované potraviny jako já, domácí výroba znatelně odlehčí vaše výdaje, viz tabulka níže s přibližnými cenami:

4. Je to živé, čerstvé a kdykoliv po ruce

Domácí fermentované potraviny si vytvořím kdykoliv, kdy je potřebuji. Není doma chléb? Upeču ho. Dochází kvašená zelenina? Vyrobím ji. Nemám co na svačinu? Udělám si jogurt.

Nepotřebuji nikam chodit a jezdit, nic shánět, nic rezervovat, aby mi to někdo nevykoupil nebo aby to vůbec měli. Obzvlášť když mám zdravou výživu a větší supermarkety 30 km od bydliště. Na výrobu kvašených dobrot mi stačí základní potraviny, které mám běžně doma.

Díky domácí přípravě mám tak stále po ruce čerstvé a živé dobroty bez zbytečných éček – plné živin a přátelských bakterií pro spokojené bříško a silnou imunitu.

Problémem dnešních (nejen) fermentovaných potravin v obchodech je potřeba dlouhé trvanlivosti a stabilní chuti. Ale to fermentované potraviny nemají. Jsou živé – tj. jejich chuť se stále mění, jsou háklivé na teploty, kontaminaci a nevydrží tak dlouho. Aby vyhověly požadavkům obchodů, začaly pasterovat, sterilovat a jinak tepelně upravovat a konzervovat éčky.

Všimnout si tohoto fenoménu konzervace můžeme například u kysaného zelí. To, že je v lednici ještě neznamená, že je opravdu živé a přinese nám všechny ty benefity, pro které si jej kupujeme. Často má na zadní straně obalu uvedeno „pasterováno“, anebo ani fermentované není a je jen naloženo v láku, viz návod, jak vybírat kysané zelí. Podobně je to třeba s picklovanou zeleninou – nakládaná zelenina a kyselé okurky v nálevu opravdu nejsou plné přátelských bakterií a nejedná se k o kvašenou zeleninu.

5. Nikdy se nepřejí

V obchodě koupíte většinou stále stejné druhy, kombinace a chutě fermentovaných potravin. Chvíli to může být fajn, ale pak to začne být nuda. Nikoho nebaví jíst jedno a to samé pořád dokola. No ne? Chce to změnu. Jinou příchuť!

Doma můžete experimentovat a tvořit různé chutě a kombinace (například objevit ten neuvěřitelně pestrý svět rostlinných jogurtů – z jáhel, rýže, kuskusu, máku, mandlí, kešu, kokosu, bulguru, ovesných vloček atp.). Kvašené potraviny nemusí být nikdy stejné! Máte tisíce možností, jak potraviny zkombinovat a vždy vznikne jiná chuť!

Domácí kvašení se hodí i když je například nadbytek úrody – můžete je zpracovat do kvašené dobroty. My takto například letos zpracovali nadbytek jablek na jablečné víno a ocet, dýni a řepu do těsta na kváskový chléb, semínka z dýní do tempehu (ano, tempeh se dá udělat skoro ze všeho!), rybíz na kváskovou rybízovou limonádu a všechny zbytky zeleniny, které už jsme nestihli před odjezdem na dovolenou sníst, do pickles. Prokvasilo během naší dovolené a čekalo na nás už hotové, jak jsme se vrátili domů. A nemuseli jsme nic vyhazovat!

Proč jste ještě nezačali fermentovat?

Když jsem své kamarádce Kláře dopověděla všechny ty super benefity, které domácí výroba fermentovaných potravin přináší, zastavila jsem se a nahlas se zeptala:

„Tak proč si vlastně nefermentují lidé potraviny doma, když to má tolik benefitů?”

Tuto otázku jsem položila kamarádům na grilovačce po tom, co chleba i pickles zmizelo, jak pára nad hrncem a kupované věci nikdo nechtěl… Padlo hned několik důvodů:

• Je to složité a náročné. (jasný, i já jsem si to dřív myslela…)
• Nevím, jak na to, nechápu tomu a bojím se, že to nezvládnu. (chápu, cítila jsem se stejně!)
• Musím na to mít speciální pomůcky. Nádoby, inkubátory, startéry. (já jsem důkazem toho, že není třeba. Vystačím si i s tím, co mám běžně v kuchyni.)
• Kupované je stejně kvalitní a dobré jako domácí. (to už jsme si vyvrátili výše)
• Nemám na to čas. (to pak záleží, jaké má člověk priority a kde ten čas tráví. Když se chce, všechno jde! :-))
• Nechce se mi. (to je taktéž o prioritách)
• Je to drahé. (to už jsme si vyvrátili výše)

Poznáváte se i vy v některém z nich? Já teda jo!

Také jsem si myslela, jak je to složité. Až pak…

Vzpomněla jsem si na své začátky:

Návody na internetu byly plné cizích slov (jako třeba laminace, překládání, křís, SCOBY,… cože?) a postupů. Nerozuměla jsem tomu a připadalo mi to jako vyšší dívčí. Měla jsem nezodpovězené otázky: „Jak mám vědět, jestli je to už hotové? Není to zkažené? Jak to mám nakrmit? Kdy to mám dát do trouby? Jak to má vypadat? Udělala jsem to dobře? Co s tím dál?“

Všichni mi říkali, jak je to snadné. A když už jsem tedy se odvážila něco zkusit, nepovedlo se mi to, protože jsem tápala a byly to pokusy–omyly (viz můj příběh, jak mě hlad naučil péct kváskový chléb). Nerozuměla jsem tomu. Chyběly mi začátečnické návody. A to vše mě odrazovalo. Nevzdala jsem se, ale stálo mě to spoustu času, studia, zkoušení, pokusů a nezdarů.

Teď už všem také říkám, že na tom nic není. Ale vždy jim k tomu dávám přesný návod (co, jak a kdy) + podporu a odpovědi na to, co jsem já jako začátečník potřebovala vědět. Prostě už vše tzv. „na zlatém podnose“ 🙂

Naučím vás úspěšně fermentovat

A tak pro všechny – kamarády i ty z vás, kteří chtějí začít, jsem vytvořila začátečnický fermentační balíček.

Abyste si nemuseli projít tím vším, čím jsem si prošla já. Zklamáním, obavami, neporozuměním, nezdary a případným odrazením.

Naopak, abyste zjistili, jak je to jednoduché, vykvasili si první dobroty, nadchli se do toho a pokračovali dál. A poznali tak na vlastní kůži všechny ty benefity, o kterých mluvím výše. To je mým cílem a přáním! 🙂

Ve fermentačním balíčku jsem čerpala ze svých začátečnických zkušenosti a obav a přizpůsobila návody i taháky tak, jak bych je chtěla mít já, když jsem začínala (tj. začít jednoduchými recepty, vidět je na videu, dostat přesný recept a návod kdy, co a jak, další obměny receptů a jistotu podpory od někoho zkušeného, když si nevím rady). 🙂