Snadný recept na živý jablečný ocet, lék i čistič domácnosti

Toto je fermentovaný super-recept s blahodárnými účinky na mikrobiom.

Elegantní cesta, jak zužitkovat zbytky jablek (např. z výroby jablečného štrůdlu), je právě jablečný ocet. Jeho výroba je až podezřele jednoduchá – vyrobí se v podstatě sám. Hodí se nejen do řady receptů, ale i jako skvělý ekologický a levný čistič domácnosti.

Pojmenování „ocet“ pochází z francouzského slova „kyselé víno“. Dá se vyrobit úplně jednoduše doma a téměř ze všeho. K jeho výrobě potřebujeme buď alkoholický nápoj (např. víno), ovocný mošt, anebo ovocné slupky.

Jablečný ocet, jak název napovídá, je vyrobený zkvašením jablek – resp. jablečných slupek. Voní po jablkách a chutná trošku nasládle.

Vyrobí se v podstatě sám, když mu dáme vhodné podmínky. A navíc na něj můžeme zužitkovat slupky a zbytky z výroby jablečného koláče nebo štrůdlu.

Na ovocných slupkách sedí různé kvasinky, které přemění cukry z jablka na alkohol a další bakterie (konkrétně ze skupiny Acetobacter) poté za přítomnosti vzduchu přemění tento alkohol na kyselinu octovou (ta dodává octu výraznou kyselou chuť). A máme jablečný zázrak – domácí jablečný ocet.

Zajímavosti z historie vzniku octa

Lidé již po staletí používají ocet jako lék na řadu zdravotních potíží. První zmínky se objevily před mnoha tisíci lety.

Byli to právě Babyloňané, kteří před cca 5000 lety získali první ocet z datlí, hroznů a fíků procesem kvašení a věřili v jeho léčivé schopnosti.
Hippokrates ho užíval jako účinné antibiotikum.
Samurajové ho zase využívali jako tonikum síly a moci.
V průběhu americké občanské války byl ocet používán k léčbě zápalu plic, kurdějí, při žaludečních nevolnostech a k hojení ran.

Benefity jablečného octa

Jablečný ocet obsahuje – kromě kyseliny octové – která má pozitivní účinky na naše tělo, také stopové množství dalších kyselin, antioxidantů, vitamínů (např. skupiny B) a minerálů (např. draslík). Množství je ale tak nepatrné, že bychom octa museli vypít velké množství, abychom pocítili na těle významnější efekt.

Dnes se stále vědci snaží prokázat léčivé účinky jablečného octa tak, jak o nich mluvili naši předkové, ale zatím nejsou dostatečné studie k jejich potvrzení.

Co o jablečném octu zatím můžeme říct?

Několik klinických studií prováděných na zvířatech a lidech prokázalo, že kyselina octová v jablečném octu může napomáhat hubnutí a spalování tuků (nelze ale očekávat, že po vypití sklenice s octem člověk zhubne :-)), přispívat ke snížení hladiny cukru v krvi, může zvyšovat citlivost buněk na inzulín (ideální pro diabetiky), snižovat krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. (1, 2) Kromě toho má jablečný ocet také antibakteriální vlastnosti (3).

Pozor ale na zuby!

I přes to, že konzumace jablečného octa může mít řadu léčivých účinků, neplatí pravidlo čím více, tím lépe. Ocet je kyselina a má také svá negativa. Časté užívání v neředěném stavu může poškodit zubní sklovinu (4). Je třeba ho konzumovat brčkem, anebo si vypláchnout ústa čistou vodou a počkat min. 30 minut s čištěním zubů.

Malé množství jablečného octa je výborné dochucovadlo do salátových dresinků, marinád, polévek, omáček a dalších dobrot, anebo jako pomocník při ekologickém úklidu domácnosti.

Ingredience (1 velká sklenice):

3–4 chemicky neošetřená jablka (tj. cca 400 g jablek jakékoliv odrůdy; při použití růžových jablek bude ocet narůžovělý, u zelených a žlutých odrůd jablek bude ocet světlý)
1 l vody
100–200 g cukru (pokud jsou jablka méně sladká, přidáme o 100 g cukru navíc)
velká sklenice

Množství jednotlivých ingrediencí na jablečný pro různé objemy nádob a celý postup v kostce najdete v našem praktickém taháku Domácí jablečný ocet ve 4 krocích. Stáhněte si jej a vytiskněte nebo uložte do PC.

1. Nastrouháme jablka

Jablka jemně opláchneme vodou, odstraníme stopku a bubáka a nastrouháme je (i s vnitřkem) nahrubo.

Tip: Můžeme použít i zbytky z výroby jablečného štrůdlu nebo „odpad“ z odšťavňování. A pokud máme domácí jablečný mošt, můžeme si proces výrobky zkrátit. Stačí ho nalít do sklenice, zakrýt látkou a nechat v pokojové teplotě kvasit (1× denně promíchat). Po 5 dnech vznikne cider a do měsíce ocet.

2. Naplníme sklenici

Do sklenice nasypeme cukr a zalijeme vodou. Rozmícháme, aby se cukr rozpustil. Vmícháme nastrouhaná jablka. Zakryjeme ubrouskem nebo látkou a upevníme gumičkou, aby do octa nelítaly mušky.

3. Necháme 10 dní kvasit

1–2× denně po dobu 10 dní obsah sklenice promícháme čistou lžičkou, opět zakryjeme a necháme stát v kuchyni na světlém místě (ale ne přímo na slunci).

4. Scedíme a dále kvasíme

Obsah lahve scedíme přes jemné plátno nebo jemné sítko do jiné nádoby. Scezené zbytky jablek vyhodíme a ocet nalijeme zpět do lahve. Opět zakryjeme a postavíme na 3 týdny do chladu a temna (např. do spíže). Už nemícháme.

5. Znovu přecedíme a máme hotovo

Ocet opět přecedíme a uzavřeme do lahve. A máme hotovo. Uchováváme v tmavé uzavřené sklenici v kuchyni (můžeme i v lednici, pokud nechceme prodlužovat zrání).

Během kvašení může na povrchu octa vzniknout gelovitá hmota, tzv. octová matka. Tu můžeme použít jako startér pro výrobu dalšího octa.

Jak ocet používat?

Danmuji – sladko-kyselé pickles v nálevu z jablečného octa

Ocet můžeme použít na dochucování polévek, omáček, marinád, salátových dresinků, nebo například k výrobě výborného sladko-kyselého pickles Danmuji či domácí hořčice.

Výborný je také k čištění domácnosti. Zředěný se dá použít jako odstraňovač bakterií a čistič v kuchyni i koupelně, neředěný jako čistič a odstraňovač zápachu z myčky, spolu se sodou a horkou vodou jako pomoc při ucpaném odtoku.

Podobný seznam možností použití včetně návodů viz článek 10 překvapivých způsobů, jak a kde používat jablečný ocet. Čistí, chutná i léčí.