před 3 týdny 6 to se mi líbí

Proč malé děti nesmí celozrnné pečivo? Budete překvapeni, jak to doopravdy je

Celozrnné výrobky jsou zdravější než ty z bílé mouky. O tom asi není pochyb. Když Věra narazila na informaci od českých pediatrů, že celozrnné výrobky jsou pro děti nevhodné až nebezpečné a neměly by je jíst – podle některých až do 12 let, neslučovalo se to s jejím selským rozumem a vyvstávalo jí na toto téma spoustu otázek. „To mám své dítě krmit až do 12 let bílými rohlíky?“ A tak se rozhodla tomu přijít na kloub. Co zjistila? Překvapivé informace!

Dítě by mělo dostávat hlavně bílé pečivo a bílou rýži

Věra, novopečená maminka malé Aničky, nemusela do jejího půl roku, co se týče pevné stravy, nic řešit. Stačilo mateřské mléko, které se samo mění přesně podle potřeb dítěte.

Jakmile ale Anička dosáhla věku půl roku, začala Věra hledat první informace, jakou stravu postupně do jídelníčku malé Aničky zařazovat. A právě v tomto okamžiku se poprvé setkala s informací dávat dětem bílé pečivo (klasický rohlík nebo piškot), bílé těstoviny a bílou rýži.

Věra je na pochybách: bílé pečivo přeci není zdravé!

My všechny, podobně jako Věra, nejspíše tušíme, že bílé pečivo není příliš zdravé (jak se říká, jsou to tzv. „prázdné kalorie“). Naopak nám odborníci doporučují jíst zejména to celozrnné – jak pečivo, tak i obiloviny.

Tak proč mám své dítě krmit vysoce průmyslově zpracovaným bílým pečivem, které mu nepřinese nic, co by výživově potřebovalo?“ běhalo Věře pořád v hlavě.

Bílé pečivo je vysoce průmyslově zpracovaný výrobek ochuzený o 80 % vlákniny, 25 % bílkovin, 70 % železa, 84 % hořčíku, 74 % vitaminu B1, 90 % B2 a 95 % vitamínu E (a dalších živin) oproti celozrnnému pečivu (zdroj: I. Bukovský, Sendviče na zdravie!).

Všude se píše: Celozrnná strava je pro děti nevhodná

Když se tématu celozrnná strava a děti Věra začala věnovat více do hloubky (na internetu a u pediatra), dostala odpověď, že celozrnná strava je pro děti nevhodná. Jako se například píše na serveru zdrava-vyziva.zdrave.cz a mnohých dalších:

Celozrnné pečivo není vhodné pro děti zhruba do deseti let věku, jejich zažívací systém není ještě přizpůsoben k efektivnímu zpracování většího množství vlákniny, a proto se zařazuje do jídelníčku až v pozdějším věku.“ (zdrava-vyziva.zdrave.cz)

Informace, od kdy podávat celozrnnou stravu, se výrazně liší

Co ale Věru zarazilo, byla různá doporučení odborníků, dokdy je celozrnná strava pro děti nevhodná. Některé zdroje uvádějí, že bychom celozrnnou stravu neměli podávat dětem do 3 let, jiné do 6, některé do 10 a pár z nich dokonce až do 12 let (viz např. Baby online, Zdravě.cz aj.).

Věra byla zmatená a bezradná: „Tak jak to tedy je? Co je tedy správně? Můžu Aničce dát celozrnné pečivo a rýži, nebo jí tím vážně ublížím?

Napadlo ji zeptat se dalších maminek na fóru zaměřeném na děti. A tak vznikla jedna z mnoha dalších diskuzí, ve které stejně zmatené maminky společně sdílejí své zkušenosti, různé informace, které našly a řeší otázky ohledně celozrnné stravy a dětí.

Toto jsou důvody pediatrů, proč děti nesmí celozrnné výrobky

Diskuze a fóra Věře moc nepomohly. Některé maminky psaly, že celozrnné potraviny dětem bez problémů dávají a nechápou, proč by je děti nemohly, jiné citovaly odborníky, že celozrnná strava se dětem dávat nesmí a mohou z toho mít zdravotní problémy.

A tak Věra začala pátrat po původu tohoto doporučení. Od pediatrů a odborníků na výživu dětí se dozvěděla hned několik důvodů zákazu celozrnných výrobků pro dětí:

  1. Celozrnná strava u dětí poškozuje a zatěžuje trávicí trakt.
  2. Příliš mnoho vlákniny (té nerozpustné, těžce stravitelné) může způsobovat u dětí zažívací problémy (zácpa, průjem, bolesti bříška).
  3. Strava s vysokým obsahem vlákniny malé děti příliš zasytí a nenechává prostor, aby dítě snědlo další živiny.
  4. Celozrnná strava (kvůli obsahu antinutrientů) může (nejen) dětem zhoršovat resorpci minerálů a některých živin.

V zahraničí pediatři a výživové organizace naopak celozrnné výrobky pro děti doporučují

Důvody o nevhodnosti celozrnné stravy pro děti na Věru působily velmi věrohodně a seriózně. Pak ale přišla kamarádka Hana, která Věře úplně zamotala hlavu. Hana má 2 děti a žije ve Finsku a předtím žila v USA. Doporučení o nevhodnosti celozrnných výrobků pro děti nikdy neslyšela. Naopak její obě děti vyrostly od raného věku z větší části na celozrnných produktech a bílé pečivo neochutnaly.

Hana Věře vysvětlila, že nejde o to, že by děti nesměly žádné celozrnné výrobky. Zahraniční dětské organizace i pediatři naopak doporučují zařadit celozrnné obiloviny do stravy malého dítěte co nejdříve, díky obsaženým živinám, vláknině a benefitům, které mají na střevní mikrobiom (4).

„Celozrnné“ a tmavé pečivo z obchodu do jídelníčku malého dítěte nepatří

To, co malým dětem (a nejen jim, i nám dospělým) opravdu nesvědčí, je kupované tmavé pečivo, do kterého jsou přidávány otruby a které se za celozrnné pouze vydává (detailnější informace v článku Je cereální pečivo celozrnné?).

Hůře stravitelnými jsou pro malé děti také uvařené obiloviny, které mají pevnější obal zrna (tj. oves, žito, pšenice, ječmen) – ty je třeba dětem přepasírovat (tím se slupky odstraní). Ale celozrnná rýže, jáhly, kukuřičná krupice, quinoa, později i ovesné vločky a pohanka – to vše jsou ideální obiloviny i pro menší děti.

To Věře potvrdila i MUDr. Vladimíra Strnadelová z Institutu celostní medicíny (autorka knihy Radost ze zdravých dětí).

Všechny ty cereální, vícezrnné, tmavé, korn a grahamové rohlíky, housky, kaiserky a bulky, které se u nás prodávají, jsou ve většině případů dělané tak, že se k bílé mouce přidají otruby a to je špatné nejen pro děti, ale pro každého,“ upozorňuje MUDr. Strnadelová.

Ing. Dagmar Lužná, akreditovaná poradkyně pro zdravý životní styl Věře dále vysvětlila:

Tato hrubá vláknina v podobě otrub (dnešním mletím z nich vznikají ostré špičaté kousky) a semínek může jemnému dětskému trávicímu traktu způsobit poškození střevní sliznice, krvácení až Crohnovu chorobu. Problémem jsou ale také přidaná barviva, konzervanty a aditiva, která do jídelníčku dětí rozhodně nepatří a kupované pečivo je obsahuje.“

Pojďme si to shrnout. Věra se zatím dozvěděla, že ne všechno, co je celozrnné, je nutně pro děti špatné. Naopak obiloviny jako je celozrnná rýže, jáhly a kukuřičná krupice jsou i pro malé děti velmi přínosné. To, co ale dětem (resp. jejich trávicímu systému) může dělat problémy, je rádoby „celozrnné“ tmavé pečivo ze supermarketů, do kterého jsou záměrně přidávány otruby, aby působilo celozrnně (kvůli změně způsobu mletí zrna z původních kamenných mlýnů na dnešní válcové, vznikají z otrub malé ostré „jehličky“, které mohou poškozovat střevní sliznici).

Domácí celozrnné pečivo a děti

Věra přemýšlí nahlas. „Pokud tedy pro děti není vhodné kupované tmavé pečivo z důvodu přidaných otrub, které mohou způsobovat dětem problémy, co domácí pečivo, do kterého se otruby nepřidávají? To by pak mohlo být pro dětský trávicí systém v pořádku, nebo snad ne?“ vzdychne si nejistě Věra.

Ing. Dagmar Lužná (autorka řady knih o výživě nejen dětí, maminka 3 dětí a zatím dvojnásobná babička) Věru uklidní:

Pokud dětem upečeme domácí celozrnný kváskový chléb (pozor na ty kupované, často se jako kváskové jen tváří, raději si chleba vyrobíme doma, třeba podle tohoto návodu) a použijeme do něj jemnou celozrnnou mouku (nám se osvědčila od firmy Probio), tak nemusíme mít obavy. V takové mouce jsou slupky přirozenou součástí zrna, které je jako celek dobře stravitelné a navíc je velmi jemně umletá, takže neobsahuje hrubé části. Případně můžeme do domácího pečiva celozrnnou mouku dětem napůlit s jemnou špaldovou v poměru 1:1.

Věra už má konečně více jasno. Ví, že může Aničce dát bez obav obiloviny jako jsou celozrnná rýže, jáhly, kukuřičná krupice (polenta), quinoa, vločky i pohanka, a naopak se má vyhnout kupovanému pečivu, které kromě otrub obsahuje také spoustu nevhodných aditiv. Celozrnné pečivo nebo různé krekry a sušenky může ale bez obav Aničce upéct doma.

Celozrnné výrobky obsahují hodně vlákniny

Věra zjistila, kde se vzalo tvrzení pediatrů a odborníků, že celozrnná strava poškozuje trávicí trakt dítěte – špatnou interpretací a zobecněním nevhodnosti kupovaného „celozrnného“ pečiva pro děti na veškeré celozrnné potraviny.

Co ale ty další tři důvody pediatrů o nevhodnosti celozrnné stravy – hlavně ty týkající se vlákniny (tj. příliš mnoho vlákniny způsobuje zažívací problémy a nenechává místo pro další živiny)? Celozrnné výrobky přeci obsahují více vlákniny než ty necelozrnné...

Kolik celozrnných potravin by tedy děti měly dostávat, aby nepřijímaly vlákniny příliš mnoho? Existuje vůbec nějaká hranice? A co se stane, když děti tuto hranici vlákniny překročí? Ublíží jim to?

Na otázky, jak je to s vlákninou u dětí, se spolu s naší hlavní průvodní postavou Věrou, podívejte v dalším článku 🙂

Co si z toho odnést…

  • Informace, že děti nesmí jíst jakékoliv celozrnné výrobky, že jsou pro ně nebezpečné a mohou způsobit zdravotní komplikace, je špatně pochopena a interpretována. Děti nesmí jíst pouze rádoby celozrnné tmavé pečivo ze supermarketů, které kromě barviv stabilizátorů a aditiv obsahuje přidané otruby (ve střevě působí jako jehličky), které mohou poškodit jemný trávicí trakt dítěte. Naopak doma upečený kváskový celozrnný (nebo půl na půl s hladkou špaldovou moukou) chléb je pro děti vhodný.
  • Pravdou je, že by dítě do 3 let nemělo jíst VÝHRADNĚ celozrnnou stravu. To se ale ani u zdravě se stravujících rodin neděje. Celozrnné potraviny proto střídáme s málo opracované obilovinami, které mají méně vlákniny, ale pořád velké množství živin, jako jsou jáhly, pohanka, čirok, kroupy, kukuřičná krupice, polenta atp.
  • Je pravda, že celozrnné obiloviny obsahují kyselinu fytovou, která může bránit vstřebání minerálů do našeho těla. Proto je vhodné obiloviny předem (minimálně na 5 hodin, lépe přes noc) před vařením namočit do čisté vody s troškou živé probiotické kultury (jablečný ocet, jogurt, kefír, šťáva z kysaného zelí nebo domácího pickles, kvásek, kombucha nebo tibi voda atp.), která kyselinu fytovou rozloží, anebo používat pečivo kynuté kváskem, který též pomůže tuto kyselinu rozložit a umožnit tak našemu tělu vstřebat minerály. (1)
  • Celkový benefit příjmu vlákniny u dětí převyšuje její případná možná rizika (2, 3).

Použité zdroje:

  1. Phytates and phytic acid. Here’s what you need to know. | Precision Nutrition. Precision Nutrition | Nutrition Coaching, Software, and Certification [online]. [cit. 21.11.2019]. Dostupné z: https://www.precisionnutrition.com/all-about-phytates-phytic-acid
  2. Williams CL. Importance of dietary fiber in childhood. J Am Diet Assoc. 1995 Oct; 95(10): 1140-6, 1149; quiz 1147-8. doi:10.1016/S0002-8223(95)00307-X
  3. Williams CL, Bollella M. Is a high-fiber diet safe for children? Pediatrics. 1995 Nov; 96(5 Pt 2): 1014-9. Dostupné z: ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7494673
  4. Caring for Our Children: National Health and Safety Performance Standards Guidelines for Early Care and Education Programs [online]. American Academy of Pediatrics: © 2019 [cit. 21.11.2019]. Dostupné z: https://nrckids.org/files/CFOC4%20pdf-%20FINAL.pdf
  5. Musíme děti krmit bílými rohlíky? [online]. 2014 [cit. 21.11.2019]. Dostupné z: https://www.margit.cz/musime-deti-krmit-bilymi-rohliky/
  6. Strnadelová, Vladimíra a Jan Zerzán. Radost ze zdravých dětí: preventivní i léčebná strava pro celou rodinu. 3. vyd. Olomouc: ANAG, c2013. ISBN 978-80-7263-835-2.
  7. Lužná, Dagmar. Vaříme pro děti podle makrobiotických zásad a nejen pro ně. Olomouc: ANAG, c2010. ISBN 978-80-7263-602-0.
  8. Bukovský, Igor. Sendviče na zdravie! 1. vyd. AKV – ambulancia klinickej výživy, 2016. ISBN 978-80-89719-02-0.
6 to se mi líbí

Diskuse k článku