před 2 týdny 4 to se mi líbí

Kolik vlákniny mohou děti jíst, aniž by jim to ublížilo? Porovnání studií

Studie potvrzují, že vláknina je prospěšná pro člověka jakéhokoliv věku. Pak se ale, podobně jako maminka Věra, dozvíte, že by ji děti neměly jíst. „Kolik je tedy optimální množství vlákniny pro malé děti a co se stane, když jí snědí více?“ ptá se Věra. Pojďme s Věrou toto téma do detailu prozkoumat. Čekáte konkrétní čísla? Pak vás závěr studií a přiznání vědců na toto téma nejspíše překvapí…

Věra je maminka půlroční holčičky Aničky. Chce pro ni jen to nejlepší a je to její první dítě, proto má přirozeně strach, aby jí neublížila. Právě teď je doba, kdy u ní začíná řešit příkrmy a postupně přechod na pevnou stravu.

Jaké potraviny může Aničce dát, a jaké naopak ne? Čím začít, v jakém množství a co s čím kombinovat? Tyto otázky jí běhají v hlavě. Zdrojem informací je pro ni pediatr, knihy a hlavně webové portály o dětech.

Proč děti nesmí celozrnné výrobky

Věra i její manžel jí zdravě a preferují zejména celozrnné výrobky, protože vědí, že jsou plné vlákniny a mají pozitivní vliv na střevní mikrobiom a celkové zdraví a pohodu. Přirozeně tak chtějí stravovat i svou dceru.

Jenže první informace, na kterou Věra narazila na internetu, v knihách i u pediatra, bylo podávat Aničce bílou rýži a bílé pečivo – rohlíky a chléb. A důvody, proč celozrnné potraviny děti nesmí, ji překvapily. Když začala hledat informace, kdy tedy dětem podávat celozrnné pečivo, narazila například na:

Celozrnné pečivo není vhodné pro děti zhruba do deseti let věku, jejich zažívací systém není ještě přizpůsoben k efektivnímu zpracování většího množství vlákniny, a proto se zařazuje do jídelníčku až v pozdějším věku.“ (zdrava-vyziva.zdrave.cz)

Věra začala mít pochyby a dostala strach, že by větším množstvím celozrnných výrobků mohla malé Aničce ublížit. V hlavě ji vyvstávaly otázky. „Kolik je optimální množství vlákniny pro malé dítě? Co by se stalo, kdyby měla Anička více vlákniny ve stravě? Odkdy tedy můžu celozrnnou stravu zařadit a v jakém množství?“ Začala si o tom zjišťovat více…

Vláknina je prospěšná. I pro děti. Ale celozrnná strava jí obsahuje hodně

Studie (1, 2, 6) potvrzují, že vláknina je prospěšná pro člověka jakéhokoliv věku (dokonce i u pacientů trpících zánětem střev, Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidu vidí studie vlákninu jako velice prospěšnou).

Co se ale řeší u dětí, je její ideální množství ve stravě. Server vitalia.cz například píše:

Velké množství vlákniny může pro dítě znamenat jistá zdravotní rizika. V případě, že dítě bude mít ve své denní stravě velké množství vlákniny, málo pije a málo se hýbe, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu. V opačném případě, kdy je ve stravě vlákniny hodně a dítě má zároveň hodně tekutin a věnuje se aktivnímu pohybu, může trpět průjmy.

To, že vláknina dětem, které většinu času tráví sezením doma nebo ve škole, může dělat problémy, Věře dává smysl. Dnešní děti mají málo pohybu a tekutin, jejich střevní peristaltika tudíž nemůže přirozeně pracovat tak, jak má. To ale neplatí pro všechny děti. Například Anička je pořád v pohybu a pije dostatečně.

Jaké množství vlákniny má malé dítě dostávat

Jaké množství vlákniny je pro mé dítě optimum ve stravě? Jak se to pozná? A kolik by mělo dostávat vlákniny dítě, které není až tak aktivní?“ ptá se nahlas Věra.

Na internetu, ani u pediatra se Věře nedostalo uspokojivých informací, tak se Věra obrátila na velké výživové instituce v zahraničí. S překvapením zjistila, že se vůbec neshodují! Doporučení pro příjem vlákniny z potravy pro děti se dokonce mezi různými autoritativními orgány velice liší (1, 2). Tak například:

  • Podle dietního referenčního příjmu (DRI) se doporučuje dětem ve věku 1–3 let přijímat 19 g vlákniny za den a dětem ve věku 4–8 let 25 g vlákniny za den.
  • Americká nadace zdraví (AHF) doporučuje příjem vlákniny pro děti starší 2 let: věk + 5–10 g za den, zatímco Výbor pro výživu Americké akademie pediatrů (AAP) doporučuje příjem 0,5 g / kg tělesné hmotnosti pro děti starší 2 let (maximálně 35 g za den v závislosti na věku).
  • Podle Doporučení pro nordickou výživu (NNR) by denní příjem vlákniny měl být ve školním věku ≥ 10 g a měl by se postupně zvyšovat tak, aby během dospívání dosáhl doporučení pro dospělé (25–35 g za den).
  • Institut medicíny (IOM) má DRI (dietní referenční příjem) vlákniny pro děti stanovený jako 14 g vlákniny na každých zkonzumovaných 1000 kcal, anebo mezi 19–38 g vlákniny za den na dítě, v závislosti na věku.
  • Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve své knize Průvodce označováním potravin stanovuje množství vlákniny pro dítě jako 12 g vlákniny na každých zkonzumovaných 1000 kcal.

Například podle AAP modelu by pětiroční dítě mělo konzumovat 10–15 g vlákniny a podle IOM modelu by to samé dítě mělo konzumovat 25 g vlákniny za den. To je rozdíl 15 g vlákniny za den. „Tak čím se mám teď řídit?“ kroutí hlavou Věra. A navíc ještě počítat množství vlákniny ve stravě Aničky podle její váhy a kalorického přijmu pokaždé v daný den je pro matku téměř nemožné. Opravdu je to taková věda?

Problémy: nepodložená a rozcházející se data pro příjem vlákniny u dětí

Věra je zmatená, protože každá organizace dává pro příjem vlákniny u dětí jiné doporučení.

Napadlo ji, že by tyto informace mohly porovnávat studie. Začala je pročítat a zjistila, že doporučení pro konzumaci vlákniny u dětí vycházejí z předpokladů a odhadovaných údajů ze studií provedených na dospělé populaci.

Sami vědci dokonce ve studiích přiznávají, že k závěrům, kolik vlákniny by děti měly dostávat, jim chybí data ze studií na dětech. A že současná doporučení jednotlivých organizací, na což Věra také přišla, se ve výsledném množství vlákniny rozchází. To pak může vést k chaosu, tj. k rozporuplným doporučením pediatrů a lékařů a k rozpakům a zmatku u rodičů (1, 2). „Je třeba provést průkazné studie u dětí různého věku, které poskytnou přesvědčivé důkazy k potvrzení, nebo vyvrácení některých, nebo všech současných doporučení pro příjem vlákniny u dětí,“ zmiňují odborníci ve svých studiích.

Pediatři by neměli zakazovat celozrnné potraviny u dětí. Příjem vlákniny je individuální

Co z toho plyne? V současné době by pediatři neměli dávat doporučení o nevhodnosti celozrnných potravin pro děti z důvodu vysokého množství vlákniny, které dětem může škodit, protože na to nejsou prokázaná data (1).

Věra ze svého pátrání o ideálním přijmu vlákniny u své Aničky přišla nakonec na to, že kolik dítě snese vlákniny, je hodně individuální a záleží to na mnoha faktorech. Dle studií údaje, které by potvrzovaly nepříznivé účinky stravy s vysokým obsahem vlákniny u dětí, nejsou přesvědčivé (2).

Věře se ulevilo. Stačí používat selský rozum a sledovat, jak dítě na stravu reaguje, jako to například doporučuje Švédská organizace pro potraviny: „S množstvím celozrnných potravin u dětí (i těch malých) je vhodné experimentovat a střídat je s typy potravin obsahujícími méně vlákniny (jáhly, čirok, kroupy, pohanka, loupaná rýže aj.).“ (3)

Velmi důležité každopádně je, aby dítě mělo dostatek tekutin a pohybu venku, což pomůže střevům vlákninu dobře zpracovat. To Věře potvrdila i Ing. Dagmar Lužná, akreditovaná poradkyně pro zdravý životní styl, autorka řady knih o výživě (nejen dětí), maminka 3 dětí a zatím dvojnásobná babička.

Co si z toho odnést…

  • Množství vlákniny, která může dítě přijímat je individuální. Je třeba vyzkoušet a pozorovat reakci dítěte (průjem, zácpa, trávicí problémy, bolesti bříška). Ve stravě je vhodné střídat a kombinovat výrobky s velkým množstvím vlákniny s potravinami s menším množstvím (jáhly, čirok atp.). Dítě by současně mělo mít dostatek pohybu a tekutin, jinak střevní peristaltika nebude dobře fungovat a může hrozit zácpa.
  • Pediatři by neměli dávat doporučení o nevhodnosti celozrnných potravin, protože chybí průkazná data u dětí různého věku s různým příjmem vlákniny a vlivu na ně. Informace o škodlivosti celozrnných potravin pro děti tudíž není příliš relevantní, viz článek Proč děti nesmí celozrnné výrobky? Budete překvapeni, jak to doopravdy je.
  • Celkový benefit příjmu vlákniny u dětí převyšuje její případná možná rizika (4, 5).

Použité zdroje:

  1. Sibylle Kranz, Mary Brauchla, Joanne L. Slavin, Kevin B. Miller. What Do We Know about Dietary Fiber Intake in Children and Health? The Effects of Fiber Intake on Constipation, Obesity, and Diabetes in Children. Adv Nutr. 2012 Jan; 3(1): 47–53. Published online 2012 Jan 5. doi: 10.3945/an.111.001362
  2. Kalina Maćkowiak, Natalia Torlińska-Walkowiak, Barbara Torlińska. Dietary fibre as an important constituent of the diet. Postepy Hig Med Dosw 2016; 70 : 104-109. doi:10.5604/17322693.1195842
  3. Good food for infants under one year [online]. [cit. 21.11.2019]. Dostupné z: https://www.livsmedelsverket.se/globalassets/publikationsdatabas/andra-sprak/bra-mat-for-spadbarn/good-food-for-infants-under-one-year-livsmedelsverket.pdf
  4. Williams CL. Importance of dietary fiber in childhood. J Am Diet Assoc. 1995 Oct; 95(10): 1140-6, 1149; quiz 1147-8. doi:10.1016/S0002-8223(95)00307-X
  5. Williams CL, Bollella M. Is a high-fiber diet safe for children? Pediatrics. 1995 Nov; 96(5 Pt 2): 1014-9. Dostupné z: ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7494673
  6. Soile Ruottinen, Hanna K Lagström, Harri Niinikoski, Tapani Rönnemaa, Maiju Saarinen, Katja A Pahkala, Maarit Hakanen, Jorma SA Viikari, Olli Simell. Dietary fiber does not displace energy but is associated with decreased serum cholesterol concentrations in healthy children. The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 91, Issue 3, March 2010, Pages 651–661. doi:10.3945/ajcn.2009.28461
4 to se mi líbí

Diskuse k článku