Jak mě hlad naučil péct kváskový Superchléb

Moje cesta k pečení kváskového chleba nebyla procházka růžovým sadem. Péct mě naučil až hlad. A i když jsem zažila zklamání v podobě prvního nepovedeného chleba, nevzdala jsem se. A došla jsem až sem…

Za všechno může… přeci maminka!

Když mi bylo 15 let, jednoho dne z ničeho nic máma vyházela z chlebníku všechno klasické pečivo a začala vařit zdravě. A tak jsem najednou místo namazané Šumavy na svačinu dostávala kváskový žitný chléb. Nastalo pro mě období objevování nových chutí.

Hlad je nepřítel studenta? Ne! Naučil mě vařit a péct.

Později jsem nastoupila na vysokou a začala se stravovat na vlastní pěst. Bagety z bufetu mi nechutnaly a kváskové pečivo bylo moc drahé. A tak jsem se rozhodla, že se naučím sama vařit a péct kváskový chleba. Přišlo mi to jako alchymie, nechápala jsem, jak to funguje a nebyla si jistá, jestli to zvládnu. Ale touha po tom úžasném kváskovém chlebu byla silnější než můj strach a tak jsem do toho šla po hlavě.

Upekla jsem sice svůj první chleba, ale letěl do koše

*Tak jsem se snažila, a i přes to byl můj první chleba tvrdá placka. Říkala jsem si: „Toto není pro mě. Nezvládnu to. Je to moc komplikované a složité. Kašlu na to a tečka.“*

Zkušení pekaři mě ujišťovali, že je to hračka. Že si stačí vybrat jakýkoliv recept na chleba a prostě ho upéct. Sehnala jsem si tedy kvásek a našla si recept na internetu. Popravdě, vůbec jsem těm slovům v receptu nerozuměla.

Strávila jsem půl dne vyhledáváním, co znamená hnětení, překládání a stáčení do ošatky (kterou jsem samozřejmě ani neměla) a zbytek času s rukama zabořenýma v těstě. Vypadalo to nadějně a já se těšila.

A výsledek? Byla z toho tvrdá a hutná placka vhodná tak leda na vybíjení oken. Byla jsem zklamaná, naštvaná, smutná a stále hladová.

Když něco chceš, celý vesmír se spojí, abys to dokázal!

*První pokusy o Superchleba byly v hrnci*

To bych ale nebyla já, abych se vzdala. Tak jsem se do toho kváskování pustila znovu, ale tentokrát jinak. Žádné hnětení, překládání, laminování a stáčení, ale pouze míchání vařečkou. Můj druhý chleba byl úžasně měkký, nadýchaný a s křupavou kůrkou. Měla jsem radost! A časem recept dotáhla k dokonalosti.

A tak vznikl Superchleba

Stačilo jen 3× zamíchat (celkově asi 15 minut aktivního času) v časy, kdy jsem byla doma a zbytek celého dne jsem mohla dělat, co jsem chtěla.

Zjistila jsem, jak je to jednoduché a kváskování úplně propadla

Začala jsem studovat, jak kvásek funguje. Jak je to vlastně všechno jednoduché. To jen postupy na internetu jsou napsány tak složitě. Proto máme strach, nevíme, jak začít, pokračovat a skončíme neúspěchem a příště už nemáme odvahu něco dalšího zkoušet.

Mými chleby jsem krmila hladové studenty i mlsné kolegy z práce

*Superchleba namazaný kokosovým olejem, posypaný solí a pažitkou. To je opravdu lahůdka!*

Upekla jsem stovky chlebů, kterými jsem krmila jak hladové studenty na kolejích, tak také mlsné kolegy z práce a jejich rodiny.

Superchleba jsem brala na každou akci, které jsem se účastnila. A tak se tento Superchleba stal slavným. Na piknicích byl vždy v mžiku pryč. To dělá ta křupavá kůrčička, měkkoučká a nadýchaná střídka a opražená semínka na povrchu. Když jednou člověk ochutná, pochopí…

Teď si ho můžeš doma upéct i ty!

Nechtěla jsem si ten zázrak nechat jen pro sebe, proto jsem se rozhodla udělat online kurz Kváskového chleba, kde se můžeš i ty tento chléb naučit připravovat.

*Takto můžeš i ty držet svůj vlastní první bochník*

Chtěla bych, abys i ty mohl(a):

zjistit, jak je to jednoduché a že to zvládneš.
poznat, jak může být chleba luxusní a návykový.
dělat chlebem radost jak své rodině, tak svému svému okolí podobně jako já.
jíst zdravě a nespoléhat se na šizené, rozmrazené a průmyslově zpracované pečivo ze supermarketu.

Naučit se Superchléb