Jiří Paulas před 2 lety 6 lidí poděkovalo

Jak si díky jídlu prodloužit život a mít pozitivní dopad na přírodu i společnost? Co se skrývá pod zdravou stravou a proč jíst převážně rostlinně?

Začněme úvodem do malého cvičení

Až příště půjdete do supermarketu, zkuste si zahrát hru na pozornost. Pozorujte, kolik plochy v daném obchodě obsazují regály s opravdovým jídlem – které, tak jak je, „vyrostlo ze země“ – a kolik plochy obsazují potravinářské výrobky jako jsou rohlíky a housky, sladkosti, chipsy a slané oříšky, sladké nápoje, pytlíkové polívky, trvanlivé pomazánky, slazené jogurty, šunky, salámy apod. U pokladny si také můžete povšimnout, jak velkou část zabírají tyto dva druhy zboží v nákupním košíku zákazníků obchodu.

Pravděpodobně zjistíte, že obchody a košíky lidí jsou plné „potravin“, které na stromě ani na zemi nerostou (např. na rohloňi – imaginárním stromu, kde rostou rohlíky) a dokonce po ní ani nechodí. Naopak jsou plné potravin obsahující množství cukrů či jiných sladidel, solí, rafinovaných obilovin a olejů, chemických aditiv a dalších věcí, které bychom do pusy samostatně asi moc nedávali – natož našim dětem.

Ale když jsou tyto látky schované v hezkém balení v produktu, do jehož vývoje někdo investoval nemalé peníze, aby byl co nejlahodnější a co nejnávykovější? – Rádi si je koupíme a zkonzumujeme. A to opakovaně. Ostatně, naše střevní bakterie si to už nejspíše i vyžadují, protože jsou na to zvyklé. I když harmonii v našich střevech a našemu zdraví to velmi škodí a zkracujeme si tím život.

Střevní bakterie? Jako mikrobiom? Ano, přesně tak!

Víte, že do výzkumu lidského mikrobiomu byly od roku 2007 investovány stovky miliónů dolarů? A za posledních 14 let jsme se tak dozvěděli fascinující informace, kvůli kterým se našim střevům začalo přezdívat „druhý mozek“ a mikrobiomu „nový orgán“?

Knihy o střevu se i v ČR začaly šířit knihkupectvími a odborníci na toto téma jsou zváni do DVTV, do rozhlasových vysílání, nebo i pořádají odborné přednášky online. Je to vskutku fascinující téma přítomnosti i budoucnosti – protože se ukazuje, že mikrobiom má na naše zdraví větší vliv, než si možná kdokoliv dříve myslel. 

A tak zodpovědný člověk, který se k těmto informacím již dostal, si určitě nechce svůj mikrobiom ničit (což spousta lidí dělá), ale naopak podporovat jeho zdraví.

Jak na to?

Dnes bych vám rád předal pár základních principů, na kterých stavíme to, co v Superkvašácích děláme, a které podporují kvalitní a udržitelný způsob stravování. Aby se každý z nás mohl vědoměji a svobodněji rozhodnout, co si do toho nákupního košíku příště vloží.

I když na poli zdravé výživy existuje tolik různých směrů, všechny ty dlouhodobě funkční mají, a domnívám se, že i do budoucna budou mít, společnou jednu klíčovou věc: jsou z převážné části založené na opravdových potravinách. Nikoliv na výrobcích, které aktuálně tvoří tak vysoký podíl v nákupních košících lidí i v obchodech samotných.

Proto i náš bod č. 1 je:

1. Jíst převážně opravdové potraviny

Proč? Protože jsou nejpřirozenějšími potravinami, na které je naše tělo i střevní mikrobiom evolučně stavěné a bez nich nemohou správně fungovat. Nemusí být problém si občas dát něco zpracovaného, ovšem pokud budeme jíst hodně zpracovaných potravin (podle některých studií více než 15 % kalorické hodnoty), projeví se to negativně na našem zdraví. 

Nutno podotknout, že záleží na stupni zpracování daných potravin. Většinou platí, že čím blíže je surovina svému přirozenému zdroji, tím lépe. Sražené sójové mléko v podobě tofu na tom bude mnohem lépe než takový „sójový suk“, který nevznikl jednoduchým procesem z přirozené suroviny, ale jedná se o směs nejrůznějších vysoce průmyslově zpracovaných surovin smíchaných se sójovou drtí. 

Většina opravdových potravin má svůj tradiční způsob přípravy a konzumace ověřený po tisíciletí, kdy se tomu i adaptovala naše těla a mikrobiom. Např. většinu obilovin, luštěnin a hlíz potřebujeme tepelně zpracovat v kuchyni. Často je třeba oloupeme od vnějších obalů a zbavíme se části antinutrientů i nerozpustné vlákniny. Některé jsme se naučili fermentovat. Klíčit. Nejvíce ale vaříme. Jen zlomek kalorií pak přijímáme z tepelně neupravených surovin (pokud nejste zrovna na raw stravě) – některé teorie dokonce mluví o tom, že právě „vynález“ ohně a následná tepelná úprava potravin, může za náš velký mozek (o tom zas někdy příště).

Výzva pro vás: pokud vás napadne, co jiného mohli lidé a jejich střevní bakterie ještě před 100 lety jíst, než to, co vidíte v následujících 5 bodech, tak mi odpovězte na [email protected] a rád se o tom s vděčností dozvím – opravdu. 

Které potraviny lze považovat za opravdové?

1. Plodiny či byliny, které vyrostly ze země, stromů a keřů.

2. Zvířata, která vyrostla na pastvě či v lese – a jejich mléko či vejce.

3. Rostliny a živočichové z čistých vod sladkých či slaných.

4. Včelí produkty jako med či včelí chléb z přirozených chovů.

5. Hmyz a jeho různá vývojová stádia. Kroužkovci a jiné příšerky. 🙂

Čisté = ideální zdroje jsou samozřejmě bez chemických postřiků a hnojiv. Pro běžné lidi však toto není tolik podstatné jako zaměření se právě na vyloučení zpracovaných potravin a nahrazení klidně i konvenčně pěstovanými potravinami z uvedených skupin. V případě velkochovů zvířat je však problém jejich nepřirozené krmivo (různé typy zrní), které se promítá do kvality masa a zvláště pak do složení tuků, které se tím stávají prozánětlivé (a tím podporující chronický zánět, který je tématem na samostatnou knihu, v dnešní době o něm píše třeba i český SZÚ), protože obsahuje výrazně více omega 6 mastných kyselin, než by bylo přirozené při vývoji dobytka na pastvě.

2. Z opravdových potravin jíst převážně ty rostlinné

(Plodiny či byliny, které vyrostly ze země, stromů a keřů. + Rostliny z čistých vod.)

Pro začátek tohoto bodu bych rád zmínil, že jsme tu pro každého, kdo má zájem o rostlinné potraviny v jakékoliv míře. Není potřeba stát se vegetariánem či veganem (i když i to je možné), ale omezení živočišných potravin, zvláště těch pocházejících ze zvířat z nepřirozených velkochovů, prospěje téměř každému. Také, pokud chceme nahradit průmyslově vysoce zpracované potraviny za zdravější alternativu, nevidím moc důvodů, proč by tou alternativou neměly být právě celistvé rostlinné potraviny.

Proč ale klademe takový důraz zrovna na rostliny? Protože rostlinná produkce patří mezi ty nejefektivnější, nejetičtější a nejekologičtější zdroje opravdových potravin, které prospívají nejen našemu mikrobiomu, tělu i mysli, ale také přírodě. To je pro nás win-win. A co pro vás?

Co máme přesně na mysli?

Nejetičtější – minimalizujeme náš podíl na zbytečném utrpení zvířat, která jsou v dnešní době často považována za produkt, nikoliv za živou cítící bytost. 

Nejefektivnější a nejekologičtější – díky tomu, že jsou rostliny konzumovány přímo a ne používány jako krmivo pro zvířata, potřebujeme méně zemědělské půdy pro naši obživu. Stejně tak je potřeba chovat méně zvířat jako takových. To má za následek kaskádovitý pozitivní efekt na přírodu, zdroje vody a biodiverzitu. 

(Věděli jste, že největší příčinou odlesňování pralesů je pěstování krmiv do živočišného průmyslu? Věděli jste, že ročně se jen v ČR zabije cca 130 miliónů zvířat určených pro lidskou spotřebu? To s sebou spolu s celosvětovým nárůstem spotřeby masa přináší velké ekologické problémy.)

3. Pečovat o svůj mikrobiom

Proč? Aby náš mikrobiom pečoval o nás. Pokud bude dostávat přirozené krmení z celistvých potravin, bude mít lepší složení druhů mikroorganismů, na které je vaše tělo od přírody nastavené. Tyto mikroorganismy produkují vedlejší produkty. Pokud je složení mikrobiomu harmonické pro naše tělo, tyto produkty prospívají našemu zdraví. Pokud je v mikrobiomu nerovnováha a přemnoží se vlivem nezdravých potravin nežádoucí mikroorganismy, tak naše tělo dostává látky, na které není nastavené a které mu škodí (např. vyvolávají zánětlivé reakce, alergie, aj.). Mikrobiom navíc neovlivňuje pouze náš tělesný, ale i duševní stav. 

Čeho tímto vším docílíme?

A/ Přispívá to přirozenému stavu našeho mikrobiomu, těla i mysli – tedy přirozenému zdraví a dlouhověkosti

B/ Zvyšujeme náš soucit se zvířaty jako s cítícími bytostmi a osobně se domnívám, že tím zvyšujeme i soucit (napojení na své pocity) sami k sobě a k ostatním lidem

C/ Snižujeme negativní dopad živočišných potravin na přírodu

D/ Díky tomu, že se cítíme dobře, ovlivňujeme naše okolí a podílíme se na vytváření konstruktivní, nikoliv destruktivní společnosti

Záleží nám na tom, aby se co nejvíc lidí cítilo ve svém těle dobře a abychom zbytečně neničili přírodu

Právě proto naše recepty stavíme na opravdových rostlinných potravinách. Tímto článkem jsem se chtěl pokusit aspoň ve zkratce vysvětlit, jaké máme motivace pro to, co předáváme široké veřejnosti.

Chcete-li se naučit vařit chutná a zdravá rostlinná jídla, která budou prospěšná nejen pro váš mikrobiom, ale i pro přírodu, tak velmi doporučuji prozkoumat naši obří databázi rostlinných receptů převážně z opravdových potravin – aplikaci Odlehčená super-kuchařka, která vám dodá nekonečnou inspiraci k vaření budoucnosti, ale také vám poskytne praktické nástroje, aby pro vás zařazování kvalitních rostlinných jídel bylo co nejpříjemnější a nejsnažší. 

I u nás najdete jídla, která nesplňují veškeré popsané principy celistvých potravin. Nejde o dogmata. Jde o to najít si svoji vlastní cestu, která nám co nejlépe funguje, ctí naše hodnoty a cítíme se na ní dobře. 

Pro dnešek vše. Děkuji za přečtení.