před 2 týdny Děkování17 lidí poděkovalo

Bílé tofu vs. marinované & uzené, výhody a nevýhody, o kterých se nemluví

Spotřeba tofu roste. Výrobci čím dál více inovují, a tak na trhu najdeme různé tofu burgery, tofu na gril a jiné marinované varianty této pochoutky. Má to svá úskalí?

Byl by omyl si myslet, že ochucená tofu jsou svými nutričními vlastnostmi stejná jako bílá/natural tofu.

Dlouho mě nenapadlo, že bílé tofu má oproti ochucenému tak velké výhody.

Než mi to došlo, bylo mi v podstatě jedno, po které verzi sáhnu a vybíral jsem spíše podle toho, na co jsem měl chuť. Často jsem koupil marinované nebo uzené tofu i do jídel, kde by mohlo být i to bílé.

Průmyslově zpracované potraviny

Tím uvědoměním, které možná pro někoho je už samozřejmostí, ale pro spoustu lidí ne, je, že ochucená tofu jsou zase o krok dál v průmyslovém zpracování.

A průmyslové zpracování potravin – jak snad už téměř každý příznivce zdravé výživy ví – je hlavním činitelem, který ze zdravých surovin často udělá nezdravý výrobek.

Nevhodnost takového výrobku je dána mimo jiné tím, jak moc je zpracovaný, tj. jak moc se nepřirozeně vzdálil od původní suroviny a co do něj bylo přidáno navíc.

Obsah soli 0,2 g / 100 g

Zbytečně navíc?

A právě to, co je do ochucených tofu přidáváno navíc, mnohým kuchařům a kuchařkám sice usnadní práci v kuchyni, ale když nad tím nepřemýšlíme, může to přinášet zbytečné nevýhody, které by přitom bylo tak snadné eliminovat.

Zatímco bílé tofu, tedy vysrážené sójové mléko, je oproti surové sóji zbaveno velkého množství antinutrientů i spousty tuku plného omega 6 mastných kyselin (kterých máme ve stravě přebytek) a toto zpracování tedy můžeme vnímat spíše jako pozitivní – tak pokud toto tofu vezmeme, napěchujeme solí a namarinujeme v rafinovaném oleji, máme ve výsledku nutričně dosti odlišný produkt.

Takové ochucené tofu bude sice obsahovat stejné množství bílkovin a třeba i dobře vstřebatelného vápníku, ale k tomu přináší následující nevýhody.

Pro někoho mohou být tyto nevýhody poměrně překvapivé i z toho důvodu, že je zvyklý používat nadmíru soli či rafinovaných olejů při vlastním vaření a nepovažuje to za problém. (Těmto tématům, zvláště pak rafinovaným rostlinným olejům se budeme věnovat v budoucích článcích.)

Nevýhoda 1 – sůl

Není tajemstvím, že Češi přijímají obrovský nadbytek soli a zvyšují si tím riziko všemožných civilizačních onemocnění. (1)

V průměru se jí v ČR konzumuje 14–15 g na osobu na den. To je 3× více než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) a asi 10× více, než na co byl dle odhadů člověk původně přirozeně adaptován. (1)

Přitom se odhaduje, že 80 % této soli přijímáme právě z průmyslově zpracovaných potravin. Mezi ně se řadí i výrobcem ochucená tofu.

I když zastánci zdravého životního stylu na tom budou pravděpodobně o něco lépe, tak zbytečnou sůl jí často i oni.

Marinované tofu této značky oproti bílému obsahuje 5× více soli. 1 g / 100 g

Sůl ve „zdravých potravinách“

Pokud zkonzumujeme např. 1 marinované tofu Lunter o váze 160 g, tak do sebe dostaneme 1,6 g soli. Což je asi třetina toho, co bychom podle WHO měli přijmout za celý den. Dejme si k tomu třeba slané krekry a jsme na 70 % denní dávky. To je úskalí zdánlivě zdravých, ale přitom průmyslově zpracovaných potravin.

Některá tofu jsou přitom slaná ještě více a v jednom 200 g balení obsahují např. až 2,8 g soli.

Pozn.: V podstatě zde nezáleží na značce výrobku. Většina výrobců tofu má ochucené výrobky plné soli. Někteří mají i marinované varianty slané méně a někteří více. Pokud se tímto tedy chcete řídit, doporučuji se dívat na etikety. Nejde mi tu o to hanit výrobce, naprosto chápu, proč sůl do těchto výrobků přidávají – chuťové požadavky spotřebitelů hrají při vysoké konkurenci důležitou roli a výrobek bez soli nechutná tak dobře. Můžeme být vlastně rádi, že se tu tolik výrobců na trhu udrží a přichází s inovacemi, které mohou být vstupní branou do zdravé výživy pro další lidi. Navíc většina z nich nabízí i čistou natural variantu, za což si zaslouží poděkování.

Co s tím můžeme dělat?

Je to jednoduché. Pokud víme, že konzumujeme nadbytek soli nebo jsme senzitivní na sodík a rádi bychom ho konzumovali méně, tak prostě v případě, kdy je to možné, si vybereme spíše bílé tofu a ochutíme si ho sami doma s tím, že použijeme vhodné množství soli nebo třeba žádnou. Často není vůbec potřeba, pokud tofu používáme do různých omáček, kari, polévek apod.

Nejde o ani tak o výrobce jako o spotřebitele

Pokud někdo prakticky nesolí a dá si občas nadměrně slané tofu, tak to samozřejmě není zásadní problém. Proto se nejedná primárně o záležitost výrobců, kteří se prostě adaptují na trh, jako spíše o záležitost nás spotřebitelů, kteří rozhodují o finálním složení svého jídelníčku vč. obsahu soli.

Některým toto uvědomění může přijít vhod a mohou tak učinit lepší volbu pro jejich zdraví.

Nevýhoda 2 – rafinovaný olej

Rafinované rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, rýžový, sójový a mnohé další) jsou vysoce zpracované, uměle stabilizované a pro lidské tělo nepřirozené produkty s výskytem uměle upravených mastných kyselin.

Často navíc s velmi vysokým obsahem už tak v naší stravě nadbytečných omega 6, které mohou podporovat v lidském těle chronický zánět, jež je podle pohledů funkční medicíny podhoubím spousty civilizačních nemocí. (Na škodlivosti oxidovaných mastných kyselin poukazují i studie prováděné na zvířatech).

A nejde jen o omega 6. Takový řepkový olej, doporučovaný pro jeho lepší obsah mastných kyselin, na tom, co se týká stupně průmyslového zpracování není vůbec lépe. Též se běžně prodává v průsvitných lahvích, což značí, že nemá s původní rychle žluknoucí surovinou moc společného.

Historie rafinovaných olejů

Rafinované, průmyslově stabilizované oleje jsou s námi teprve od začátku minulého století, tedy asi něco málo přes 100 let (narozdíl třeba od kokosového či olivového tuku, které lidstvo konzumuje tisíce let) (2, 3).

Příběh, jak se rafinované oleje dostaly na trh a masivně se začaly propagovat a jaké jsou korelace mezi jejich užíváním a výskytem srdečně-cévních onemocnění, můžete shlédnout v této přednášce (anglicky), která možná leckomu otevře oči. Shrnutím přednášky (a zdaleka nejenom této) je, že bychom se těmto olejům měli obloukem vyhýbat.

Co s tím?

Rozebírat do hloubky téma olejů není předmětem tohoto článku, nicméně vycházíme-li z toho, že vysoce průmyslově zpracované potraviny jíst nechceme, tak i tyto oleje v našem jídelníčku chceme minimalizovat. Proč je tedy zbytečně konzumovat ve výrobcích, kde můžeme jednoduše sáhnout po čisté alternativě – bílém tofu, které si případně doma namarinujeme v kvalitním olivovém oleji?

Pozn.: Nutno podotknout, že co se týká běžného množství do tofu přidávaných rafinovaných olejů, tak to je oproti jiným výrobkům poměrně nízké. Nebezpečí se skrývá především v součtu všech průmyslově zpracovaných potravin, které člověk dlouhodobě konzumuje a které dohromady už mohou mít významný vliv na zdraví.

Nejde jen o tofu

Dvě výše zmíněné nevýhody se týkají i spousty dalších výrobků a potravin jako jsou tempehy, různé pomazánky vč. hummusů, omáčky, pečivo, sýry, veškeré polotovary, rostlinná mléka apod. Některé z těchto potravin je lepší si prostě udělat doma a použít přiměřené, nikoliv nadbytečné množství soli a kvalitních olejů.

Nevýhoda 3 – cena

Toto je většinou jediný parametr, kterého si je téměř každý spotřebitel vědom. Ví, že bílé tofu je v obchodě o něco levnější než to ochucené. Takže nejenom, že používání ochucených variant tam, kde by bohatě stačily ty bílé, má zřejmé zdravotní nevýhody, ale navíc za to ještě více zaplatíme.

Samozřejmě nepočítám případy, kdy si koupíme bílé tofu, které si pak doma namarinujeme v drahém olivovém oleji, takže vyjde možná dráž než ochucené z obchodu. Ale pro někoho, kdo chce ušetřit pár procent výdajů za tuto surovinu, může bílé tofu být výhodné i z tohoto hlediska.

Závěrem

Tímto článkem jsem chtěl zvědomit určité výhody či nevýhody výrobků, které často kupujeme a o kterých se moc nemluví, protože o nich jednoduše v běžném životě nepřemýšlíme.

Určitě není konec světa koupit si ochucenou variantu tofu. Vždy záleží na tom, co děláme často a pravidelně a jaká je naše celková životospráva. Článek není primárně kritikou těchto výrobků jako spíše námětem k přemýšlení v širším kontextu o průmyslově zpracovaných potravinách a jejich roli v našem životě.

Pokud chcete konzumovat méně vysoce průmyslově zpracovaných potravin, tak věřím, že toto malé uvědomění může udělat ve vašem životě velkou změnu.

Zdoje:

(1) http://www.fnmotol.cz/odbor-komunikace/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/archiv/nadmerna-spotreba-soli-prispiva-k-zavaznym-onemocn/

(2) https://en.wikipedia.org/wiki/Olive_oil

(3) http://www.tidalimpex.com/blog/brief-history-coconut-oil/

Děkování

Poděkovat autorovi

Autor uvidí vaši zpětnou vazbu, což jej motivuje k další tvorbě.

Děkování 17 lidí poděkovalo za tento článek
Poděkovat Chvíli strpení…
Komentáře

Chcete přidat komentář k článku?

Chceme sjednocenou diskusi, proto ji najdete u souvisejícího facebookového příspěvku a ne zde na webu.

Pozor

Právě probíhá akce na e-book:

Do konce zbývá: 7. 8. 2020, 23:59

Probiotické super-jogurty bez mléka

11+ receptů na rostlinné jogurty, které jsou chutné, husté a prospěšné pro střevní mikrobiom. Od kokosu, přes mandle až po oves. Bez laktózy a živočišného mléka.

Zobrazit podrobnosti