Chcete zdravé, štíhlé a šťastné dítě? Starejte se dobře o jeho mikrobiom (5 tipů, jak na to)

Když se narodila Maruška, chtěla pro ni Adéla přirozeně jen to nejlepší. Věděla, že toto období je pro Marušku důležité a ovlivní její dospělost. Sama sebe se ale často ptala: „Co je vlastně pro Marušku to nejlepší? Dělám to dobře? Co ji ovlivňuje? Čemu mám věřit, když mi každý říká něco jiného – pediatr, knihy, kamarádky, internet?“ Díky studiím teď máme potvrzeno, co Hippokrates věděl už dávno. Všechny nemoci začínají ve střevech. Pokud tedy chceme zdravé a štíhlé dítě, věnujme pozornost jeho střevnímu mikrobiomu.

Ne nadarmo se říká, že střevní mikrobiom je náš druhý mozek. Má totiž vliv na spoustu funkcí v našem těle – od silné imunity a zdraví, přes náladu, energii, trávení, soustředění, psychickou pohodu, spánek, po tělesnou hmotnost a chutě. Ze všech těchto důležitých funkcí, jsou pro nás ale dvě nejpodstatnější: jak mikrobiom trénuje náš imunitní systém a jak nám pomáhá získat energii a živiny z potravy.

Proč je důležité starat se o mikrobiom dětí

Vývoj mikrobiomu v dětství (zejména prvních 1000 dní) má celoživotní vliv na zdraví jedince (1). Než děti dosáhnou školního věku, tvoří se jejich vlastní mikrobiom, který s nimi zůstane po celá léta, desetiletí nebo dokonce celý život.

Nesprávné osídlení střeva špatnými bakteriemi v raném věku dítěte představuje riziko budoucího onemocnění, jako je např. astma, atopický ekzém, zánětlivé onemocnění střeva, cukrovka nebo obezita (2, 3).

Právě střeva jsou místo, kde se naše imunita učí správným reakcím na podněty z okolí. „Když vývoj imunity a orgánů v dětství není optimální, je ovlivněn celý systém dítěte. Orgány budou málo flexibilní a méně schopné správných reakcí později v životě, až to bude potřeba,“ zdůrazňuje důležitost mikrobiomu v dětství profesorka Eline van der Beek, expertka na výživu dětí z univerzity Groningen z Holandska.

Složení střevního mikrobiomu je důležité také pro správný vývoj mozku dítěte. Studie potvrzují, že nerovnováha mikrobiomu u dětí způsobuje náchylnost k neurovývojovým a duševním poruchám (4).

Statistiky mluví jasně: epidemie poruch střevní mikroflóry začíná vážně ohrožovat celou naši populaci. Desetitisíce dětí i dospělých trpí alergiemi, astmatem, střevními problémy (např. celiakií), obezitou, cukrovkou a dokonce i depresemi. Společným jmenovatelem pro všechna tato onemocnění je změna a poškození střevního mikrobiomu. Proto mu musíme v dětství věnovat zvýšenou pozornost. (8)

Mami, jak se ve mě vzali mikrobi?

„Chutná ti to kvašené zelí, Davčo?“ ptá se Monika, když vidí svého 6letého Davídka, jak do sebe souká celou misku domácího pickles. „Je dobré pro tvoje bříško, ve kterém máš takové malé pomocníky – dobré bakterie, které ti pomáhají trávit jídlo a bránit tělíčko proti nemocem. Díky nim budeš silný, zdravý a budeš mít spoustu energie, až začneš chodit do školy a na fotbal.“ Davídek se chvilku zamyslel a pak se ptá: „A mami, kde se ve mě ty bakterie vzaly?“ A Monika začíná vyprávět:

Když je malý človíček ještě u maminky v bříšku, je bakteriemi téměř nepolíbený. Tam je ještě nepotřebuje, protože je v bezpečí. Pak se rozhodne, že chce vidět svět a jako ochranu od maminky získá ideální „sadu“ dobrých bakterií, která se tam pro něj připravovala v průběhu těhotenství.
Další na míru šitou „sadu“ přátelských bakterií (konkrétně jsou to laktobacily a bifidobakterie) získá z mateřského mléka. Ty mu pomáhají trávit mléko, chránit jeho tělíčko a budovat silnou imunitu. Zdrojem bakterií je pro něj i kůže matky a ostatních lidí, se kterými přijde do styku a prostředí, ve kterém vyrůstá. Díky tomu, že se dítě dostane do kontaktu se špínou, přírodou a domácími zvířaty se jeho imunitní systém naučí rozpoznat dobré a špatné bakterie a před těmi špatnými se bránit, aby jeho tělíčko nenapadly.
Dětský střevní mikrobiom se začne měnit s přechodem na pevnou stravu. Kolik a jaké druhy bakterií bude mít v bříšku, záleží na tom, čím ho rodiče začnou krmit. Dítě, které bude krmeno převážně celistvou přirozenou stravou, bude mít ve střevech více bakterií, které tráví zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny (odborně se jim říká Firmicutes). Naopak to dítě, které bude jíst více nezdravých potravin, jako jsou například uzeniny, smažené hranolky, bonbóny, sladké donuty a limonády, bude mít úplně jiné bakterie, které přispívají k nemocem jako je například obezita nebo cukrovka (5) a slabé imunitě (6) (vědci jim říkají Bacteroidetes). Samozřejmě, že v bříšku dítěte chceme více bakterií z rodu Firmicutes, aby dítě bylo zdravé a silné. Proto jim rodiče dávají zeleninu, ovoce a potraviny, které obsahují vlákninu.
Když dítě oslaví 2 roky, už má v bříšku zhruba takové množství bakterií, jako jeho rodiče. Zničit je ale mohou například antibiotika, které se mu zbytečně podají, často dokonce několikrát za sebou (7).

Faktory, které ovlivňují dětský mikrobiom

Porod – přirozeným porodem se předávají dobré bakterie z matky na dítě. Děti narozené císařským řezem mají již od prvopočátku narušený střevní mikrobiom, který nereguluje imunitní procesy v těle, proto je u těchto dětí vyšší počet alergií, astmatu a autoimunitních onemocnění (8).
Kojení – mateřské mléko podporuje kolonizaci bakterií ve střevě a řídí vývoj imunitního systému. I když je v dnešní době umělá dětská výživa doplněná o laktoferin (jde o protein přirozeně obsažený v mateřském mléku ovlivňující imunitu a ochranu dítěte před nebezpečnými bakteriemi a viry, zastoupení střevních bakterií, růst buněk a další funkce), probiotika a prebiotika, dle studií je kojení nenahraditelné (9, 10, 11, 12).
Antibiotika – mohou u dětí způsobit narušení přirozené kolonizace střev až po dobu 2 měsíců. Dle studií takto léčené děti častěji trpí v dospělosti na střevní problémy (celiakie, Crohnova choroba a ulcerózní kolitida), alergie, astma, diabetes, obezitu aj. (13, 14, 15).
Pevná strava – děti konzumující nezpracované celistvé potraviny s dostatkem vlákniny mají ve střevech více bakterií, které je chrání před záněty a neinfekčními nemocemi tlustého střeva, na rozdíl od dětí konzumujících západní stravu (tj. fast food, živočišné produkty, bílé pečivo, potraviny s cukrem atd.) (16, 17).
Hygiena – je prokázané, že děti, které vyrůstaly na farmě nebo se zvířaty, měly o více než 50 % menší riziko astmatu a alergií než děti, které vyrůstaly ve městě. Právě dětství strávené ve městech a v příliš čistém prostředí (bez možnosti hrát si v přírodě a „špíně“) brání přirozenému vývoji mikrobiomu a imunity (18, 19, 20).

Přirozený porod a kojení jsou velmi důležité pro správný vývoj mikrobiomu, ale pokud dítě začne jíst nezdravě, ani to mu nepomůže. “I když jste se narodili přirozeně, byli jste kojení a vaše maminka byla zdravá, když se v 5 letech začnete stravovat ve fast foodu, tak vám ani dobré základy od maminky nepomohou.” (profesorka Eline van der Beek, expertka na výživu dětí z univerzity Groningen, Holandsko)

5 tipů, jak dětský mikrobiom podpořit

Zařaďte pravidelně do jídelníčku dítěte potraviny bohaté na vlákninu, které krmí dobré bakterie (celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina, semínka, oříšky, celozrnné kváskové pečivo), například ve formě atraktivních a pestrých krabičkových svačinek.
Jídelníček dítěte doplňte probiotickými potravinami (kysané zelí, pickles, jogurty, kefíry, kombucha, tibi nápoje aj.).
Snižte nebo nejlépe eliminujte ze stravy dítěte průmyslově zpracované potraviny, polotovary, fast food, potraviny s cukrem a bílou moukou. Tyto potraviny ničí střevní mikrobiom.
Vyhněte se antibiotikům, pokud je to možné. A pokud není jiná možnost než antibiotika, doplňte je probiotickou kůrou.
Nechejte dítě hrát si na zahradě, v přírodě, se zvířaty nebo s ním navštivte farmu. Nedržte ho ve sterilním prostředí (nedesinfikujte vše Savem, spíše používejte přírodní čisticí prostředky).